Proč já?

Emeritní profesor University ve Wisconsinu, Donald L. Kirkpatrick, publikoval ve své knize Evaluating Training Programs (Hodnocení vzdělávacích programů) v roce 1994 jednoduchý model hodnocení efektivity vzdělávání. Prostřednictvím této knížky se jeho myšlenky z předchozích let dostaly do širokého povědomí vzdělávacích specialistů na celém světě a dnes je Kirkpatrickův model hodnocení vzdělávání zřejmě nejpoužívanějším hodnotícím standardem. V jeho podání existují 4 úrovně hodnocení vzdělávání.

• Odezva
  Na této úrovni účastník vzdělávání vyjadřuje svoji spokojenost s absolvovaným vzdělávacím programem. Odezva se získává zpravidla papírovými dotazníky pro zpětnou vazbu, které účastníci vzdělávání v závěru kurzů vyplňují. Sběr dat je tedy velmi jednoduchý a stejně tak i jejich zpracování.
• Učení
  Na této úrovni jsou hodnoceny znalosti a dovednosti účastníků vzdělávání, které prostřednictvím vzdělávání získali. Toto hodnocení je možné realizovat testem, zpracováním modelových úloh, pohovorem apod. Získat tato data je náročnější zejména u komplexnějších dovedností, které není možné ověřit jednoduchými testy.
• Chování
  Tato úroveň hodnotí změnu chování a jednání účastníka vzdělávacího programu po jeho skončení, tedy v profesní praxi a osobním životě. Měření, například prostřednictvím pozorování v praxi nebo formou pohovorů, je třeba provést po jisté době od ukončení vzdělávacího programu. Z pohledu zaměstnavatele můžeme teprve na této třetí úrovni hovořit o skutečné efektivitě vzdělávání.
• Výsledky
  Na nejvyšší úrovni se setkáváme s dopadem vzdělávání na výsledky společnosti jako takové. Efektivní vzdělávání se musí projevit na klíčových ukazatelích výkonnosti firmy, ať už na těch jednoduše vyčíslitelných (obrat, počet zákazníků, počet reklamací apod.), nebo na těch měřitelných obtížněji (zákaznická spokojenost, motivace a loajalita interního týmu apod.)

Vzdělávací aktivity jsou vždy navrhovány společně se systémem hodnocení jejich dopadu, a to alespoň do třetí úrovně. Pouze pomocí hodnocení na této úrovni je možné prokázat, že vzdělávání skutečně přineslo očekávanou změnu a že investice do něj byla vynaložena účelně. Bez vyhodnocení může sebedražší vzdělávací program znamenat pouze vyhozené peníze – jen se o tom často vůbec nedozvíme.